Učím lidi. Kdysi jsem se nechal přesvědčit, že je to mé poslání, takže jsem pedagogiku studoval. Nedostudoval jsem ji, takže by se o mně možná dalo říct, že jsem pomocný učitel. Ale nemusíme se oslovovat plnými tituly, klidně mi říkejte jen učitel. Už léta učím lidi nacházet správný směr na spletité cestě vztahů lidí a koní, na jedné z cest lidského sebeurčení.

Svoje první zkušenosti s přirozeným vztahem lidí a zvířat jsem nesbíral s koňmi. Studoval jsem biologii, seznamoval se s etologií, sledoval a fotografoval chování zvířat v přírodě, hodně času jsem trávil výcvikem psů, zejména tolik diskutovaných bojových plemen. Spolupracoval jsem s mnoha lidmi, hodně jsem se naučil a snažil se sám sebe zdokonalovat a vytvářet si vlastní styl práce. S koňmi jsem dlouho zažíval jen náhodná setkání.

Pak jako by mi byla shůry dána příležitost zúročit své schopnosti při studiu do té doby mně neznámého umění. Tak jsem vnímal svoje bližší seznamování s koňmi, ke kterému došlo působením mé pozdější manželky Jitky. Díky citu pro zvířata a předchozím zkušenostem jsem vstřebal v poměrně krátké době znalosti a dovednosti, ke kterým se jinak lidé propracovávají spoustu let. Jako mnoho jiných lidí jsem i já přišel na to, že ježdění na koni plní dětské sny, že je skvělé, romantické, a přináší nádherný pocit svobody. Obeznámení s konvenčním přístupem ke koním mě ale dovedlo k poznání, že takovéhle setkání s koňmi samo o sobě nemusí být to, co lidé skutečně hledají. A tak mne představa o splnění klukovských snů dovedla k neutuchající snaze nespokojit se pouze se zavedenými pravidly. Věřil jsem, že s koňmi, těmito ušlechtilými tvory, lze navázat a rozvíjet skutečný vztah, který soužití člověka a koně posouvá daleko za hranice obecně známého využití zvířete k práci. Snažil jsem se také nacházet příčiny neshod ve vztazích lidí a koní, a naučit se je řešit. Protože jsem od začátku ani na chvíli nepochyboval o tom, že většina konfliktů vzniká z nedorozumění.

Na své cestě jsem poměrně záhy zjistil, že se snažím objevovat věci dávno objevené, které se ovšem běžně nepoužívají, protože jsou zavaleny haraburdím neznalosti, mýtů a dogmat. Naštěstí jsem vedle učitelů koňských potkal i učitele lidské, díky nimž mé studium pokračovalo rychleji a jimž za mnohé vděčím : amerického trenéra Davida Lichmana (www.davidlichman.com), který mne v začátcích přijal za svého studenta. Honzu Bláhu (www.honzablaha.cz), který mi na cestě přirozené komunikace s koňmi poskytl vzor talentu, zarputilosti a cílevědomosti. Jedinečnou příležitost konfrontovat svou představu klasického jezdeckého umění s jeho historicky platnou podobou v Real Escuela Andaluza del Arte Ecuestre mi v poslední době poskytuje Angel Cid Camas (www.realescuela.org). V životním přístupu je mým významným učitelem zesnulý Stephen R. Covey (www.stephencovey.com), k nalézání vnitřního klidu a rovnováhy mne přivedl Yang Jwing Ming (www.ymaa.com).

Postupně jsem na cestě vlastního vzdělávání přistoupil i ke vzdělávání jiných lidí. Přednášel jsem a vystupoval v show v rámci vzdělávacích programů, konferencí, významných sportovních a kulturních akcí. Pořádám své vlastní semináře, věnuji se individuální výuce. Díky své filozofii a počátečnímu nezatížení konvenčními metodami jsem schopen úspěšně spojovat vysokou úroveň komunikace s koňmi nejen s rekreační či sportovní, ale například i s akademickou podobou jezdectví, zcela v duchu hesla  „Domluvte se se svým koněm“.

S bývalou manželkou Jitkou máme dva syny, s mou partnerkou Terezou jsem získal další dva syny a dvě dcery. Snažím se dětem otevírat jiný postoj k hodnotám, než nabízí konzumní společnost. Šest dětí mi na oplátku poskytuje spoustu příležitostí nestárnout. Mám radost z jejich úspěchů. Například nejstarší syn Jakub už před lety dokázal ve spojení přirozené komunikace a sportovního jezdectví to, co se mnoha jiným lidem v naší republice dosud nepodařilo. Dovedl svého hřebečka Thora až k nejvyššímu stupni na Mistrovství České republiky v parkúrovém skákání pony. Spolu s bratrem Michalem se rozhodli zúročit své znalosti a dovednosti v rytířských a kaskadérských show, které nyní předvádějí v Německu i jinde po Evropě.

Svou prací se stále snažím předávat druhým klíč ke šťastnému vztahu s ušlechtilými zvířaty, napříč jezdeckými odvětvími a specializacemi. Nechci ztrácet čas marným běháním za pozlátkem úspěchu. Těm, kdo mají zájem, nabízím alternativní přístupy a učím je odklízet nepotřebné haraburdí, pod nímž se často skrývá ryzí kov starých moudrostí. Mám radost, že tak potkávám lidi, kterým v dnešní záplavě morálních a sociálních odpadků nejsou cizí vlastnosti jako upřímnost, odpovědnost, otevřenost… A nezapomínám občas poděkovat za prosté radosti – za slunečné ráno, za to, že jsme zdrávi, že máme co jíst a kam schovat hlavu.

V dobrém slova smyslu jsem snad podoben Goethovu dvojverší  :

Schade dass die Natur nur einen Mensch aus Dir schuf
denn zum wuerdigen Mann war und zum Schelmen der Stoff