S udidlem nebo bez udidla?

Často se stává, že lidé polemizují o železe v hubě koně. Jestli ano či ne…

0064_25_0276K čemu vlastně slouží udidlo? Tak především: nejdůležitější úlohou udidla je uvolnit a udržet uvolněnou dolní čelist koně – povolit hubu, chcete-li. Proč? Zkuste si silou zkousnout čelisti a několik minut nebo desítek minut se v tomto stavu pohybovat a konat běžné práce 🙂 Dál: Že má někdo prasáckou ruku, to je jeho chyba, informací, jak správně jezdit, je dnes už dost, možností najít dobré učitele taky. Ještě dál: Vyznává-li někdo směr „kůň bez železa“ jako životní styl, filozofický směr nebo co jiného, rozhodně nemáme nic proti tomu. Sami jezdíme na bosých koních a bez udidla najezdíme tak osmdesát procent toho, co naši koně absolvují. Jenže: na tom, co mají koně absolvovat, právě hodně záleží. Většina rekreačních koní (včetně těch našich 🙂 ) se při dobrém způsobu ježdění naučí nosit jezdce v přirozené rovnováze. Při postupně se zvyšujících požadavcích, kdy dáme koni čas vyrovnat se fyzicky i psychicky s každým žádaným kouskem postupného shromažďování, dokáže dobrý jezdec přijezdit koně (bez ohledu na plemeno) na solidní kampanní úroveň.

A právě na tomhle stupni nastává při snaze jít dál kámen úrazu. Proč: Poněvadž uvolněnou hubu si kůň nese při dobrém ježdění ještě tak právě sem. Další požadavky jsou už natolik náročné (kultivování koňského pohybu přesahuje kvalitativně rámec jeho přirozeného pohybového výrazu), že koník bez možnosti pomoci mu v hubě zatíná chrup, tuhne, pomáhá si hlavou a krkem, to všechno na úkor jednak estetičnosti jezdeckého projevu, ale především na úkor své uvolněnosti a z toho plynoucích možností a) zvyšovat dále svou obratnost dosahováním stále lepší rovnováhy, b) vykonávat požadovanou činnost dlouhodobě bez výrazných fyzických i psychických poškození.

0064_27_1093Etické upozornění: Pokud někdo jezdí bez udidla „vysokou školu“ (a je takových po světě víc, někteří i v naší republice), neměl by mást laickou veřejnost (místy i rádoby odbornou 🙂 ) a poctivě by měl svoje počínání nazývat jinak než vysokou školou. Zpátky na začátek: nejdůležitější úlohou udidla je uvolnit a udržet uvolněnou dolní čelist koně – povolit hubu, chcete-li. Učit koně vykonávat co možná nejuvolněněji i tu nejkoncentrovanější činnost vyžadující vysoký stupeň shromáždění. Neviděli jsme nikoho, kdo by to na tomto stupni dokázal jinak než s udidlem, dokonce ani nám to nejde 😀 Vždy je to quasi koncentrace a quasi shromáždění. A to byste měli umět rozpoznat, když už ne sami najezdit. Proč? Každý může mít svůj názor. Všichni jsme ale součástí historie, každý z nás alespoň cípem kabátu otřel prach na stopách jezdeckých velikánů nebo zaslechl ozvěnu slavných setkání člověka a koně. A jako v literatuře je místo pro Agathu Christie, pro Pratchetta i pro Čapka, a přesto nikdo Pratchetta za Čapka nevydává, i v jezdeckém umění může najít místo každé poctivé, řemeslně správné a fantazií obohacené snažení – za stejných podmínek 🙂